Zabíjačka!
Zabíjačka v březnu? Proč ne? Někdo by namítl, že se spíš máme postít, ale to jsme si řekli, až po zabíjačce.
Pavel koupil půlku prasete a už to jelo. Naštěstí jsme den předem část masa nakrájeli a už je naložené pro zpracování do klobásek. Ve čtvrtek už probíhala pravá zabíjačka: k obědu zabíjačkový guláš, k večeři ovar, došlo na jitrnice, tlačenku i prejt. Někteří moudře napekli něco sladkého a akci jsme spojili s oslavou narozenin jedné naší obyvatelky. V mezičase jsme si užívali sluníčka na terase nebo skládání nových puzzlí. Byl to fajn strávený společný čas, jen příště zvolíme menší půlku prasátka...
